Krach Silicon Valley Bank má zřejmou příčinu: Nezodpovědnost bankéřů.

Páteční krach prominentní Silicon Valley Bank (SVB) může někomu připomínat pád jedné z největších investičních bank světa – Lehman Brothers v roce 2008, a to i s konsekvencemi, které vyústily ve světovou hospodářskou krizi.

Podle analytiků úpadek SVB nezpůsobí řetězovou reakci a trh se s ní vyrovná. Přesto jde o srovnání zajímavé.

Pád Lehman Brothers způsobila sázka na spekulativní obchody mimo jiné s nezajištěnými hedgeovými a penzijními fondy a dalšími mizernými finančními deriváty, SVB krachla z jiných příčin. Dolů ji poslala kombinace sázky na start-upový byznys, investice do dlouhodobých státních dluhopisů, náhlý příchod inflace a razantní růst úrokových sazeb. S jejich růstem začala rychle klesat hodnota dluhopisů. To by banka ještě ustála, nebýt toho, že její kapitál sestával z většiny ze „start-upových“ peněz. Inflace připravila tento segment o kapitál a start-upy začaly masivně vybírat své vklady.  SVB byla nucena zbavovat se dluhopisů před datem splatnosti a dostala se do ztráty. S tím přišla nedůvěra klientů a run, který ji složil.

Přesto, že příčiny krachu obou bank jsou rozdílné, jedno mají společné. Neodpovědné chování bankéřů. V případě Lehman Brothers to byla bohorovnost při řízení rizik, banka (a nebyla v tom sama) se nechala ukolébat stále nějak fungujícím trhem, nerozpoznala, že se ocitla obrovsky nafouklé bublině a padla. I vedení SVB plulo na vlně zdánlivě nekonečně prosperujícího trhu zaklínajícího se slovy jako je fintech, cleantech, AI, robotika… a zcela abstrahovala na řízení rizik.

Silicon Valley Bank byla dokonce po dobu posledních devíti měsíců zcela bez centrálního řízení rizik. Banka se místo toho, aby plnila svou roli, kterou má být zhodnocování vkladů svých klientů soustředila na něco jiného. Přestalo ji zajímat, zda vydělává, místo toho se soustředila na kritéria „Enviromental Social Corporate Governance“. Ukazatele ESG jsou soubor kritérií, která by měla ukazovat, jak je společnost ekologicky odpovědná, jak podporuje diverzitu či inkluzi. Na základě tzv. ESG skóre firem se pak finanční instituce stále častěji rozhodují o tom, zda a komu poskytnou financování.

Praxe, kdy banky přestává zajímat zisk a důraz při poskytování půjček či úvěrů klade spíše na udržitelnost není pouze nějakou americkou úchylkou. V souvislosti s Green Dealem se stále důsledněji uplatňuje i v Evropě. Příkladem budiž například tzv. nefinanční reporting, který v rámci balíku Udržitelné finance a taxonomie EU navrhuje Evropská komise. Už od příštího roku bude mít nefinanční reporting, tedy CSRD – Corporate Sustainability Reporting Directiove, jednotné parametry, stejně jako klasické finanční reporty. Výše zmíněnou směrnici musejí během letoška členské státy, tedy i Česká republika, zavést do své legislativy.

Snad bude pád Silicon Valley Bank pomyslnou fackou, která zelené socialisty a podobné blouznivce probudí z iluzí. Žijeme v kapitalismu, přátelé, a měřítkem úspěchu v tržním hospodářství je prostě zisk. Nikoli enviromentální udržitelnost. O té můžeme přemýšlet, až na to budeme mít.