Rosatom dráždí, ruský plyn nevadí?

Je to až absurdní nepoměr. Pokud jde o jádro, sledujeme varovné zprávy tajných služeb, silné výroky politiků, křiklavé titulky médiíí. Zároveň se prakticky bez povšimnutí pracuje na dramatickém zvýšení závislosti na ruském plynu.

České tajné služby a ministerstva vnitra a zahraničí vládě doporučují, aby s výzvou k účasti v tendru na dostavbu Jaderné elektrárny Dukovany vůbec neoslovovala rizikové uchazeče. Podle dřívějších informací Deníku N jsou v tajném dokumentu označeny za možné strategické riziko firmy z Ruska a Číny. Pokud by se tendru účastnili rizikoví uchazeči, hrozila by podle tajných služeb situace, kdy bude Česko snadno vydíratelné. Uchazeči mohou například stavbu jaderné elektrárny cíleně zdržovat a požadovat po státu splnění svých požadavků.

Bouří se i senátoři. Výbor pro bezpečnost vládu vyzval k tomu, aby mu do 9. prosince předložila zadávací dokumentaci, do níž byly zapracovány bezpečnostní garance. Výbor rovněž žádá, aby do tendru nepřipustila s ohledem na bezpečnostní riziko ruské a čínské firmy. Toliko k dostavbě Dukovan.

Vedle toho se pomalu ale jistě blíží rozhodnutí Uhelné komise, která řeší, kdy a za jakých okolností přestaneme využívat hnědé uhlí. Stále častěji a hlasitěji se přitom při diskusích o tom, čím jej nahradíme, skloňuje zemní plyn. Je už prakticky jisté, že se stane dominantním zdrojem v teplárenství, a zároveň možná alespoň dočasně také při výrobě elektřiny. Podporu fosilnímu plynu překvapivě vyjadřují i zástupci ekologických organizací v Uhelné komisi.

Připomeňme, že z uhlí se u nás stále vyrábí přes 40% elektřiny a teplo pro miliony domácností. Pokud tedy bude uhlí z větší části nahrazeno plynem, stane se Česká republika na plynu skutečně velmi závislá. A že půjde o plyn ruský, na to by bookmakeři sázkových kanceláří vypsali opravdu nízké kurzy. A nikdo se nebouří, nesvolává mimořádná jednání výborů, nepíše varovné zprávy. Porovnání s jádrem je do očí bijící.

Proč tomu tak je? Těžko říci. Každopádně je ale dobré připomenout, že na ruském plynu je výrazně závislá celá Evropská unie. A tahanice kolem dostavby plynovodu Nord Stream 2 ukazují, o jak citlivou záležitost se jedná.

Čeští politici by si ale hlavně měli udělat jasno, jaké jsou v energetice priority. Ve hře je totiž energetická bezpečnost a spolehlivost dodávek, cena energií a samozřejmě také snižování emisí. Mimochodem právě emise zemního plynu jsou rovněž tématem, které stojí za pozornost. Při jeho spalování jsou oproti uhlí zhruba poloviční. Otázka ale je, jak to vyjde, když se přičtou rovněž emise při těžbě a přepravě plynu. Odborníci upozorňují, že poté se již rozdíl významně snižuje. Je to tedy velká neznámá, zejména když se plyn těží kdesi daleko v Rusku a putuje k nám tisíce kilometrů. Vsadil bych boty, že možná ani sami Rusové nemají přesná čísla o tom, kolik emisí jim při těžbě a na tisících kilometrech plynovodů uniká do ovzduší. A pokud je mají, tak je určitě neříkají veřejně.