Vykastrovaní Umpa-lumpové

Lexikální úpravy starších literárních textů se dělaly vždy a dělat se budou. S tím, jak se vyvíjí moderní jazyk, přestávají být některé výrazy či slovní spojení pro současné čtenáře srozumitelná.

V případě revidovaného vydání ikonických děl Roalda Dahla je však výsledkem významově jiný text. Kvůli korektnosti.

Počin vydavatelství Puffin Books, které z obavy, aby Dahlovy knihy současné čtenáře nezraňovaly, najalo skupinu lidí, kteří sami sebe nazývají Inclusive Minds, a ti Dahla jednoduše vykastrovali.   

Nenažraný tlusťoch Augustus Gloop z Karlíka a továrny na čokoládu tak už není tlustý, ale obrovský. Paní Prevítová z Prevítových už není škaredá a protivná, ale pouze protivná. V románu Čarodějnice nosí čarodějnice paruky, protože jsou plešaté (proto lidI tahají podezřelé ženské za vlasy, aby zjistili, zda jsou či nejsou ježibaby) přibylo vysvětlení, že „existuje spousta dalších důvodů, proč by ženy mohly nosit paruky, a rozhodně na tom není nic špatného“.

Umpa-lumpové, pracující v továrně na čokoládu už nejsou „malí muži“, ale genderově neutrální „malí lidé“. Vzpomínáte si na Mrakoplaše z Jakuba a obří broskve? Nyní jsou z nich Mrakolidé. Malé lišky ve Fantastickém panu Lišákovi jsou nyní ženami. V Matildě byla vyškrtnuta zmínka o Rudyardu Kiplingovi a přidána Jane Austenová. Slečna Houba už není „ta tlustá“, hlava slečny Pavoučice už není „černá“ a žížala už nemá „krásnou růžovou“ kůži, ale „krásnou hladkou kůži“.

Ve Fantastickém panu Lišákovi byl vystřižen popis traktorů, který říká, že „oba stroje byly černé“. Zdá se, že v novém Dahlově světě nelze stroje ani zvířata popsat barvou. Stejně tak nemůže být nic tlusté. „Bunce, malý trpaslík s břichem“, je nyní obyčejným starým Buncem. Malí lišáci, dříve synové, jsou nyní dcery, zatímco z Jezevcova syna se stal „prcek“, a tak dále, a tak dále.

To už přece není modernizace textu, ale jeho přepisování. Alexandra Stricková, spoluzakladatelka organizace Inclusive Minds, po kritice tvrdí, že jejich cílem je „zajistit autentickou reprezentaci, a to úzkou spoluprací s knižním světem a s těmi, kteří mají živou zkušenost s jakýmkoli aspektem rozmanitosti“. K tomu využívají tým „ambasadorů inkluze“ s různými „životními zkušenostmi“.

Zajímavé je pozadí celého příběhu. V roce 2021 koupila práva na Dahlovo dílo společnost Netflix, údajně za 656 milionů dolarů. Tato „půjčovna filmů“ tak má dnes celkovou kontrolu nad vydáváním Dahlových knih, podle nichž pravděpodobně připravuje nové televizní projekty. Brzy se tedy pravděpodobně dočkáme zcela nového filmového „Dahlova univerza.“ Dokonale sterilního, vykastrovaného a neškodně bezpečného. A hlavně KOREKTNÍHO!