Souostroví Tuvalu má nejvyšší bod pět metrů nad hladinou moře (zde). Není tedy divu, že jsou tyto ostrovy něčím, jako „potápějící se vlajkovou lodí“, jejíž zmizení ve vlnách Pacifiku bude nezvratným důkazem, že se otepluje, protože roztávají ledovce a stoupá hladina moří. A nejspíš by to nemělo dlouho trvat, protože v západním Pacifiku podle australské Monash Univerzity stoupá hladina oceánu dva až třikrát rychleji, než je světový průměr. Informoval o tom portál Seznam zprávy ve fotografickém materiálu (zde). Jediný text v něm pochopitelně představují popisky fotografií. Ty konstatují, že pacifické souostroví Fidži, bude muset stěhovat lidi z pobřeží do vyšších poloh, protože stoupá hladina oceánu.
V té souvislosti zmiňuje právě i Tuvalu, které je od Fidži vzdáleno asi 1100 kilometrů severně. „Nízko položené Kiribati a Tuvalu by se mohly během příštích 30 let stát neobyvatelnými,“ uvádí popiska snímku, na které světlo zapadajícího slunce vytváří dramatickou kompozici. Ostrovy zmíněného státu Kiribati leží severně a severovýchodně od Tuvalu a táhnou v délce 4000 kilometrů. Do hlavního města Jižní Tarawa na atolu Tarawa je to z Tuvalu opět zhruba 1100 kilometrů. Na Pacifik to vlastně není moc daleko.
Ministr zahraničí Tuvalu své souostroví uvedl ve známost celého světa, když v roce 2021 promluvil k účastníkům „klimatické“ konference v Glasgowě stojící po kolena v moři (zde). Všichni to přijali jako důkaz globálního oteplování. „“Vidíte, Tuvalu se potápí!“
Jenže Tuvalu se za poslední desítky let rozrostlo o téměř tři procenta své plochy. Vyplývá to ze studie, která byla zveřejněna v roce 2018 v časopise Nature. S využitím leteckých fotografií z pravidelného monitoringu ostrovů, ji provedl tým novozélandských vědců z univerzity v Aucklandu. Porovnávali snímky od roku 1971 do roku 2014.
„Podle výsledků studie se celková plocha ostrovů Tuvalu zvýšila o 73 hektarů, přestože ve sledovaném období došlo k mírnému zvýšení hladiny moře. Zvýšení plochy ostrovů představuje nárůst o 2,9 procenta. Výsledky studie podle autorů zpochybňují obecně přijímané tvrzení, že se ostrovy zmenšují. Ukazují korálové ostrovy jako dynamické útvary, které jsou schopné adaptace na měnící se hladinu moře a klimatické podmínky.
Ze 101 korálových ostrovů jich 73 vykázalo nárůst plochy, u zbývajících 28 ostrovů se jejich plocha zmenšila. Pouze jeden ostrov byl zcela zaplaven. Měl rozlohu odpovídající čtverci o hraně 30 metrů. Z devíti atolů jich osm ve sledovaném období zaznamenalo nárůst plochy. Pouze jediný atol se zmenšil, byť o pouhou desetinu procenta. Atol, na kterém žije většina obyvatel státu Tuvalu a na kterém sídlí i hlavní město, zvětšil svoji rozlohu o pět hektarů,“ citoval studii portál Syrzdarma.cz, který na její existenci upozornil (zde, studie zde).
Zřejmě bude ještě nějaký čas trvat, než se „podaří tento mýtus vyvrátit“, jak by napsala progresivní média. Ta však o takových studiích píší nerada. Pokud vůbec, neboť raději šíří paniku.
