Dopady na klima u plynu už neřeší ani Greta

Energetická krize přinesla i jeden zvláštní úkaz. Všichni vehementně shánějí zemní plyn a úplně přestali řešit, že jde o fosilní palivo s velkým dopadem na změnu klimatu. Nezajímá to už ani Gretu Thunbergovou.

Ta se vložila do německé debaty o tom, zda vypnout či ponechat v provozu tři zbývající jaderné elektrárny. V rozhovoru pro německá média řekla: „To záleží. Pokud jsou již v provozu, myslím, že by bylo chybou je vypnout a přejít na uhlí.“

S touto větou se obecně určitě dá souhlasit. Německý plán na vypnutí jaderných elektráren je chybný od samého začátku, v dnešní situaci pak už doslova šílený.

Problém ale je, že celou dobu vůbec nejde o spor jádro vs. uhlí, ale naopak o spor jádro a uhlí na jedné straně a zemní plyn na straně druhé. V Německu to měl být konkrétně ten ruský dodávaný Gazpromem prostřednictvím mj. nového plynovodu Nord Stream 2. Právě plyn měl ve velkém nahradit jádro i uhlí a vyztužit obnovitelné zdroje, které jsou závislé na počasí, nelze je regulovat, a nejsou schopny dodávat potřebné množství elektřiny po celý rok.

Uhlí se v Německu vrátilo do hry jen proto, že momentálně zkrátka plynu není dost a je navíc brutálně drahé. To ví určitě i Greta. Přesto postavila jádro proti uhlí, o plynu ani slovo. Zvláštní.

Stejně tak je zvláštní, že prakticky zmizela debata o klimatických dopadech plynu. Ty jsou sice oproti uhlí zhruba poloviční při samotném spalování, ale vzhledem k únikům metanu při těžbě a přepravě celkově s uhlím zhruba srovnatelné. A to se bavíme o dopravě plynovody.

Nyní ale lítají politici po celém světě a zajišťují dodávky plynu tankery. To bude z klimatického hlediska znamenat ještě větší zátěž. Ale nikdo to neřeší. Všichni jen shánějí plyn od Norska po Katar. Další věc je, že spousta toho plynu, který bude v příštích letech zachraňovat Evropu, se těží frakováním. Tedy způsobem, který je v řadě zemí včetně České republiky zakázaný kvůli tomu, že jde o ekologicky mimořádně špinavou metodu. Ani to zjevně nikomu nevadí. Velmi zvláštní.

Zejména v porovnání s tím, že Brusel tvrdošíjně odmítá jakkoli omezit emisní povolenky. Skoro to vypadá, že opět vyhráli plynařští lobbisté. Jen ty ruské nahradili jiní.

Ale určitě nejsou jediní. Energetiku vehementně zachraňují i lidé, kteří vydělávají na těžbě a pálení biomasy. Třeba firma provozující britskou elektrárnu DRAX si koupila licenci na těžbu dřeva v Kanadě, ve velkém tam kácí tisíce hektarů lesů, aby pak vytěžené dřevo naložila opět na tankery a vezla přes Atlantický oceán do Británie, kde ho spálí v elektrárně. A Brusel opět tvrdošíjně trvá na tom, že je to ekologické, takže to ještě dotuje. Gretě to zjevně taky nevadí.

Ale mně to vadí. Je to pokrytectví nejhrubšího zrna. Dochází nejen k poškozování klimatu i životního prostředí, ale navíc je to strašně drahé. A platíme to my všichni.