Snaha prosadit svůj názor u veřejnosti, nebo snaha uchránit veřejnost před nějakou fámou jsou zcela pochopitelné. Jenže novináři a lidé v dalších médiích nesedí na svých židlích proto, aby něco takového dělali. Jejich prací je zjišťování faktů. Na jejich základě pak píšou články, nebo blokují některé účty na sociálních sítích. Tedy, tak by to mělo být. Jenže existuje mnoho indicií, že tomu tak není ani náhodou.
Ideální příklad nabízí situace, kdy není po ruce dostatek bezpečně ověřených faktů. Což je například případ diskuze o tom, jaký je skutečný původ čínské chřipky, tedy covidu 19. Otázka zcela na místě, ověřitelných odpovědí pomálu, výzkumná cesta do Číny se mohla vydat až po měsících a celou dobu byla pod dozorem, který rozhodoval o tom, kam zástupci WHO (Světové zdravotnické organizace) můžou a kam už ne. Takže přivezené odpovědi by žádný novinář neměl brát jako objektivní fakta. Taková, která se nezpochybňují. Jako třeba délka metru, nebo že voda je mokrá.
Přesto valná většina médií po světě i v tuzemsku šmahem zamítla možnost, že by virus mohl uniknout z laboratoří. A s tím i možnost, že byl virus uměle upraven. Označila takové texty za dezinformační, konspirační a tak dále, podle svého newspeakového slovníku. A začala proti nim brojit a zakazovat je. Pro takové označení přitom neexistoval jediný důkaz. O to méně vědecký důkaz. Prostě se jen lidé na důležitých židlích ve většině médií rozhodli, že takhle to prostě nebylo. A basta!
Přitom vědecké názory o umělé úpravě viru se tu tam objevily, takže o nich s vysokou pravděpodobností lidé v médiích věděli. Měli tedy zkoumat, ptát se, ověřovat a čekat na další výsledky, případně požadovat od politiků zadání takových výzkumů. Nebo alespoň netvrdit, že je to pitomost. To samé platí v případě teorie o (nechtěném) úniku z wuchanských laboratoří. Jenže místo toho nastalo velké odmítání a tyhle názory musely pryč. Proč? V čím to bylo zájmu? Byla to kolektivní pyšná hloupost mediálního stavu? Mělo to něco společného s politickou orientací? S obavou z Číny, nebo se sympatiemi k Číně?
V každém případě se v posledních dnech i na českých serverech objevily zprávy o výstupech z amerických zpravodajských kruhů, jež se zdají dosud zavrhované teorie podporovat. To, že jde o zprávy od amerických zpravodajců, přitom není zárukou pravdy. Ale informace poskládané vedle sebe najednou docela zapadají. Což je důvod k tomu, je alespoň nezatratit. A zkoumat dál.
Jak tohle souvisí s oxidem uhličitým? Jde o úplně stejný scénář, jen jeho naplnění trvalo déle. U covidu už fungoval „dobře promazaný zakazovací stroj“ u oxidu se tahle metoda teprve vyvíjela. Každopádně výsledek je velmi podobný. Jakékoli vědecké či laické zpochybnění klimatických dogmat schválených OSN a EU vyvolává nelibost. Ve velkých médiích se kritické názory objevují zcela výjimečně. Oxid je prostě zlo a všechno vyřeší obnovitelné zdroje. A basta!
Přestože je v této oblasti k dispozici daleko víc vědecky a technicky podložených faktů, ani o těchto tématech se diskuze nevede. Protože to prý není pravda! Vždyť s tím souhlasí většina vědců! Jenže, jak ukazuje aktuální vývoj kolem covidu, takové argumenty se můžou rychle ukázat jako liché. Možná právě proto dostávají ti, kdož pochybují o důvodech ke klimatické hysterii, nálepky „popíračů“ což donedávna byli jen ti, kdo tvrdili, že v koncentračních táborech neexistovaly plynové komory, a že nebyl žádný holocaust.
Možná právě proto zprávy o oteplování a klimatických změnách nepronikly snad už jen do pořadů o vaření. Aby už konečně brzy všichni přestali zpochybňovat pochybný plán Green Deal? Aby si už konečně všechny země tvořící EU vrhly bez řečí do zeleného zadlužování, kvůli kterému už nikdy nebudou schopné z nevyhovujícího svazku EU odejít? Protože i takové názory se objevují. A bez ohledu na to, co si o tom myslí hoši a děvčata od Facebooku, také to nezní úplně nesmyslně. I proto, že Green Deal a bezuhlíková EU sníží světové emise o pár procent možná tak na rok. Což znamená, že o záchranu planetárního klimatu ve skutečnosti nemůže jít ani náhodou.
